Domácí, povzbuzení výhrou na Dukle Jižní Město, od začátku utkání vsadili na důraz, enormní nasazení a dobrý pohyb. My jsme po celý zápas horko těžko přivykali opravdu velkému a rozlehlému hřišti. A také dost nerovnému. Dlouho jsme si také nedokázali připravit vážnější gólovou příležitost. Ale také jsme domácí nepouštěli do bližšího prostoru před naší brankou. Až ve 30. minutě zaúřadoval velice mladý hlavní rozhodčí a pomohl nařízením pokutového kopu k vedení domácích. Ten jeho verdikt se sluší okomentovat: po centru do našeho pokutového území míč propadl k Tomáši Košútovi, tomu při snaze o odkopnutí míče seshora šlapákem přidupl na nohu míč domácí hráč, šíleně začal řvát a zřítil se na zem. A rozhodčí ani na okamžik nezaváhal s nařízením penalty. Navíc za oprávněné protesty udělil Tomáši Košútovi žlutou kartu...... Rozhodčí vůbec činili na hřišti podivná rozhodnutí. A samozřejmě vždy v náš neprospěch. A z utkání nebyl přímý přenos ani zpětné video.....  Nám se skoro obratem podařilo vyrovnat po hezkém průniku Ferriho a přesné přihrávce na Martina Kohouta, který nezaváhal a poslal míč za záda domácího gólmana. A do konce poločasu jsme měli ještě tři vyložené šance, které jsme doslova zavraždili: Ferri osamocen přestřeluje z deseti metrů prázdnou branku, Martin Kohout jde sám na brankáře a trefuje jen jeho nohy a Ivan Merta z cela jasné pozice netrefuje hlavou branku. Ale fotbalově jsme první poločas příliš týmově nezvládli, opět, jako před týdnem, jsme byli nedůrazní, pozdě jsme dostupovali protihráče a odevzdávali domácím hodně míčů našimi nepřesnostmi. 

Ve druhém poločase jsme se herně zvedli a šli do dvougólového vedení dvěma nádhernými góly Martina Kohouta a Ivana Merty. Martin Kohout nádherně "z voleje" trefil křížný pas Tomáše Košúta a poslal míč do protějšího rohu domácí branky a Ivan Merta po zpracování míče před pokutovým územím přeloboval brankáře. To běžela 67. minuta a s naší hrou byl konec. Přestali jsme doslova hrát - vůbec jsme neudrželi míč, jen jsme nakopávali, soubojům jsme se vyhýbali a couvali jen k naší bráně. Domácí nakopávali jen míče před naši branku a do všech střetů chodili naplno. A zahrávali také jeden rohový kop za druhým. Díky našim zmatkům a vlastní nerozhodnosti jsme si vstřelili nejprve vlastní gól a potom, opět po neplnění postových povinností, domácí vyrovnali. Zkušené mužstvo takový zápas prostě musí vítězně dohrát.