Historie klubu v letech 1979 - 1988

Po zklamání z nevydařeného boje o postup do přeboru zůstali v mužstvu především místní hráči, na kterých se začalo budovat mužstvo nové. Z Prostějova se do Prahy přestěhoval bodrý hanák Honza Vršťala, z Bílé Hory přišli bratři Jůnové, z Prčic Vláďa Chrž, dále brankář Franta Čadek a zkušení borci Lumír Hindrák a Jirka Pužman. Na trenérskou židli zasedl pan Breze, kterého ještě na podzim nahradil Štefan Ivančík, známý ligový borec pražských Bohemians. Ivančík však na podzim 79 také končí a výbor opět sáhl do vlastních řad. Trenérem mužstva se stal Áda Pistorius a to až do roku 1983. Klub našel podporu velkého příznivce fotbalu Karla Hausera, ředitele Stavebních strojů. Jméno patronátního podniku bylo přijato i do názvu a fotbalisté hráli pod hlavičkou TJ STAS Zličín. Finanční podpora silného patrona přivádí do klubu další hráče a začíná tzv. „břevnovská éra” Nový trenér Bohuslav Schiller přivádí Františka Tikalského, Romana Malého, bratry Holečky a později přichází ještě Martin Hederer. Mužstvo opět stoupá v tabulce nahoru, ale na postup to nestačí. Nový impuls do života klubu přinesla výstavba sídliště ve Zličíně. Mezi novými zličíňáky se našla celá řada lidí s fotbalovým srdcem, kteří se záhy do činnosti klubu zapojili. V květnu 1995 zorganizoval nový trenér mládeže pan Lubor Mírek nábor chlapců do 10-ti let. Přišlo více jak 30 dětí. Právě tito kluci položili základy budoucí široké mládežnické líhně. Paradoxem bylo, že tehdejší vedení tělovýchovné jednoty se k celé akci otočilo zády a nový trenér měl k dispozici jeden jediný míč. V červnu kluci sehráli své první fotbalové utkání a dostali 15 gólů od Čafky. Od podzimu již hráli pravidelnou soutěž pražského fotbalového svazu v kategorii přípravek. Práce se začal přes všechny obtíže dařit a zájem přitáhl i rodiče. Takový Mirek Pospíšil nikdy v životě fotbal nehrál, přesto si udělal trenérský kurz a několik let pomáhal v přípravě mladých hráčů. K trenéru Mírkovi se později přidal Pavel Saitl, který však ze zdravotních důvodů svou práci nemohl dokončit, vrátil se zpět na Moravu a bohužel těch největších úspěchů svých svěřenců se nedožil. Do trenérské práce se dále zapojil Petr „Gerendáš” Zatkal, bývalý výborný bek přeborové Pragovky. Výborné ročníky 78 a 79 razily cestu dalším klukům, kteří do klubu přicházeli a Zličín měl místo dvou mládežnických mužstev za několik roků v pražských soutěžích mužstev devět. Nová vlna mládeže měla na co navazovat. V mužstvu starších žáků se již formovala další silná generace. Jirka Cacák, Jirka Bečvář, bratři Kociánové, bratři Komínkové, Tomáš Vocloň, Radek Chrž, Tomáš Jirka, Tomáš Sýkora a další vytvořili pod vedením zkušených trenérů Ády Poistoriuse a Jiřího Sýkory výborné mužstvo. Na postu vedoucího se zapojil bývalý hráč Vladimír Chrž a tehdejší předseda fotbalového oddílu Jiří Vlček. Žáci i dorost pak vykopali postup do I.třídy. Ne všichni kluci z této generace u fotbalu zůstali a ne všichni pak svůj talent zúročili ve prospěch „A” mužstva. To po odchodu trenéra Schillera prodělávalo generační obměnu. Nepodařilo se však stabilizovat právě trenérský post, na kterém se střídali každý rok nové tváře. Dospělý fotbal stagnoval. Na funkci sekretáře se vystřídali Karel Moravec a Jan Bohata. Výbor tělovýchovné jednoty nefungoval takřka vůbec a fotbal táhnul především pan Jiří Vlček. Zformovala se však nová vlna funkcionářů a na valné hromadě v roce 1987 byl do čela fotbalového oddílu zvolen pan Lubor Mírek. V tělovýchovné jednotě nepracoval žádný jiný oddíl a tak fotbalový výbor vlastně suploval i práci nefunkčního výboru jednoty, kde spolehlivě pracovala jen tajemnice paní Vlčková hospodář Rudolf Zvoníček.