Starší žáci na vítězné vlně
Druhé jarní kolo zaválo na zličínský pažit družstvo Přední Kopaniny.
Po pohárovém nezdaru, který nás extrémně fyzicky a i duševně vyčerpal, jsme kluky připravovali na soutěžní utkání proti Přední Kopanině. Už v týdnu jsme se domluvili, že kromě vyjímek (jasně, že na derby s Řepama půjdeme v plné palbě :-) ) už sezonu starších žáků dojedou kluci, kteří ještě nenaskakují za mladší dorost, aby získali ještě větší herní praxi a zároveň se dostali "pod výsledkový tlak" - kdy se nebudou moci spoléhat na pomoc těch výkonnostě silnějších kluků a budou si to muset uhrát sami. Dovolit si to můžeme, máme nahráno.
Před utkáním nám z toho nenadále vypadli ještě 3 kluci, takže jsme do pole postavili našeho brankaře Óču, který v zápase "řádil". (Fakticky z toho nejsilnějšího možného z kategorie SŽ hráli jen 3 kluci).
Přesto jsme si na soupeře věřili, stačilo se jen plně koncentrovat a rozběhat Kopaninu, protože jsme tušili, že fyzicky v tom vedru to nemohou vydržet a naopak naše fyzička je nadprůměrná.
Počátek zápasu byl plný nepřesností a byli jsme pod tlakem. Zvykali jsme si někteří na posty, které tolik nehrajeme. Po úvodním náporu Kopaniny předvedl skvělou individuální akci naše posila z Ruzyně, Petr Končír, všem utekl a prostřelil brankáře. Za deset minut si opět Petr vyhradil jeviště pro sebe, obešel několik protihráčů a naservíroval Vakulovi druhý gól. Pak jsme trochu polevili a soupeř našich zaváhání využil a srovnal na 2:2. V poločase to bylo v kabině trochu hlasitější - především jsme kluky upozorňovali na to, že musí přidat, že teď je to na nich, že tu není Jenda, na kterého se spoléhali, že si to musí uhrát a uběhat sami.
Kluci si to vzali k srdci, druhou půlku zvýšili obrátky a Kopanina přestala stíhat. Dvě branky vstřelil náš brankář Ganbold na hrotu útoku, jednu přidal Hrkel a druhou branku v utkání vstřelil Petr Končír, který tak korunoval povedený výkon, kdy byl u všeho podstatného - 2 branky vstřelil sám a na 3 přihrál.
Příští týden nás čeká lokální derby proti Sokolu Řepy a připravujeme se na něj, jako bychom se připravovali na finále Ligy Mistrů.
