Starší přípravka A na mezinárodním turnaji
Starší přípravka A se porovnávala na STRAHOV CUPU se zahraniční konkurencí. Byl jsem rád, že mi to bylo nabídnuto, pro kluky a Ellen to byl určitě skvělý zážitek a odměna za předváděné výkony po celou sezonu (inu když se hraje pěkný kombinační fotbal a vyvarujeme se nesmyslného nakopávání, jak můžeme u některých týmů a trenérských filozofií pozorovat, tak se náš tým, pak pro ostatní celky se zvučnějším renomé jeví jako atraktivní pro možnou spolupráci na různých úrovních – trenérská, hráčská) . Nakonec byl turnaj pro náš ročník spojen se staršími, takže jsme nastupovali proti o rok starším soupeřům. To nám však nic neubralo na chuti si zahrát. Hrálo se 6+1 2x 15 minut a počasí se vydařilo.
V základní skupině jsme narazili na REUTH, přestože byli „Bavoráci“ fyzicky vyspělejší, tak jsme je fotbalově přehrávali, bohužel jsme nedokázali vstřelit branku a hosté i díky svým dispozicím využili našich hrubých chyb v rozehře a trestali. Porážka 3:0 pro nás celkem smolná, byl to soupeř, kterého jsme mohli porazit, při troše herního důvtipu a vyvarování se nakopávání, bohužel než to našim chlapcům došlo, tekli jsme 3:0. Když jsme začali svou hru s přihrávkami, tak jsme soupeře dokázali několikrát pěkně vykombinovat a při srovnatelných fyzických dispozicích bychom i vyhráli, druhý poločas skončil 0:0 a náš tým byl nastěhován na obranné polovině Reuthu.
Druhý soupeř byl FC Stern Marienfelde z předměstí Berlína, tady jsme byli bez šance, soupeř byl silnější fyzicky a hrál fotbal velmi dobré úrovně. Přesto se nám dvakrát podařilo soupeře vykombinovat a vstřelit 2 branky (Klomínková, Horyna), což považuji za úspěch. Nakonec porážka 9:2.
Další zápas nás postavil proti ASV Wien. Opět špatný nástup a prohrávali jsme 4:0, pak se nám hru podařilo vyrovnat ba dokonce soupeře přehrávat, ale dokázali jsme jen 2x skórovat (Horyna, Šilhán), přesto to byl soupeř, se kterým se dalo hrát. S těmi špatnými začátky musíme něco udělat. Porážka 4:2.
Poslední zápas nás čekalo SK Kladno ročník 2002, ty nás přejeli a především první šestice se nevyznamenala. Až po důrazné domluvě kluci začali hrát aktivně a také důrazně a dokázali o hlavu vyšším klukům z Kladna i naložit v souboji. Nakonec vstřelili i branku (Horyna) a druhá šestice dokázala Kladno vykombinovat až k brance a trefila tyč. Porážka 13:1.
Aby nebylo sportování v sobotu konec domluvili jsme se s polským klubem Parasol Wroclaw a zahráli si přátelské utkání. Tam už byla znát únava na obou stranách, ale naši kluci se snažili a nakonec to skončilo 8:3 pro Poláky (branky: Komani, Horyna, Šilhán), což je slušný výsledek se semifinalistou turnaje.
V neděli jsme hráli o poslední místo proti druhému týmu ASV Wien. Zase jsme si museli dát sami 4 góly než jsme začali hrát. První půle 4:0. Druhou půli jsme začali hrát naší hru a začali jsme soupeře přehrávat a dostávat se do šancí, dvě jsme proměnili (Šilhán, Horyna), soupeř nakonec zvýšil na 2:5.
Doufám, že si kluci a Ellen turnaj užili, nešlo ani tak o výsledek jako o zážitek, když jsem viděl jak všem těkali oči kolem celého toho mumraje a nemysleli na výsledek tak se to asi podařilo. Škoda, jen, že jsme měli bohužel i 3 zranění, ale to tak nějak k tomu patří, když se kumuluje únava. Přesto si myslím, že ty 3 hodiny čistého času zápasů za to stálo. A už se začali rodit myšlenky na to, že bychom si mohli podobný turnaj střihnout příští rok, tentokráte v zahraničí.
Sestava: Matějovský „K“; Šafář - Hodovanets, Jiras, Komani, Veverka, Horyna, Šilhán – Pešek, Posukan, Klomínková, Loskov, Pressler, Houdek.
