SLIBNÝ VÝKON Z PRVNÍHO POLOČASU NESTAČIL

V dalším kole letošního zličínského zimního turnaje jsme přivítali v sobotu 25. 1. 2014 Sokol Lipence, tedy soupeře, kterého jsme dobře znali z loňské sezóny a kterého jsme tehdy dvakrát dokázali porazit až po boji. V tomto utkání hrály Lipence asi nejslabší fotbal ze všech třech vzájemných soubojů (což bylo dáno i tím, že za ně nastoupili i borci starší přípravky, tedy mladší hráči), přesto si nakonec odvezly bod.

V dalším kole letošního zličínského zimního turnaje jsme přivítali v sobotu 25. 1. 2014 Sokol Lipence, tedy soupeře, kterého jsme dobře znali z loňské sezóny a kterého jsme tehdy dvakrát dokázali porazit až po boji. V tomto utkání hrály Lipence asi nejslabší fotbal ze všech třech vzájemných soubojů (což bylo dáno i tím, že za ně nastoupili i borci starší přípravky, tedy mladší hráči), přesto si nakonec odvezly bod.

V naší sestavě došlo k několika změnám, především na útočných postech. V poslední době tápající forvard Martin Jankovič začínal na kraji záložní řady, kde hlavně v prvním poločase patřil k nejlepším, využíval svoje rychlé nohy a měl dostatek prostoru k útočným výletům po pravé straně. Naproti tomu se tradiční střední záložník posunul do útočné řady k Honzovi Chábovi.

V první půli náš tým produkoval útočný nátlakový fotbal, dobře využíval křídelních prostorů, dokázal hrát po zemi a prakticky se neobjevilo žádné nakopávání ani řešení kritických situací pouhými odkopy.

Soupeř si s námi často nevěděl rady, chybělo jen více klidu a přesnosti k lepšímu zakončení. Samozřejmě se objevila i okénka a hluchá místa v naší hře, ale troufám si tvrdit, že minimálně dvě třetiny prvního poločasu jsme se snažili hrát to, co jsme si řekli a dost se nám to i dařilo. Gól z brejku dva na jednoho v poslední minutě prvního poločasu, kterým Lipence snížily na 3:2, byl výsledkem toho, že jsme stále hráli dopředu a tlačili se do zakončení. Takových branek budeme dostávat asi víc právě proto, že chceme soupeře přestřílet. Je vždy lepší vyhrát 8:7 než jen 2:1 po zákopové válce z obou stran.

Druhá půle se hodnotí o poznání hůře. Nedokázali jsme udržet laťku nastavenou v prvním poločase a nechali jsme soupeře vrátit se do hry. Hráli jsme znovu špatně takticky, hráči se zase vrátili ke hře, kterou předváděli v předchozích zápasech turnaje a na kterou se nedá moc dívat. Občas tam sice byly určité záblesky, ale to je málo, takže soupeř nakonec vyrovnal. V posledních minutách už to z naší strany byla jen křeč, přišlo mi, že někteří kluci nestíhali ani fyzicky.

Vyhrát se ale dalo a mělo. Vypracovali jsme si více brankových příležitostí než Lipence, co je ale nejdůležitější, snažili jsme se hrát atraktivní fotbal a s tímto můžeme být částečně spokojeni. Proto kluci zasluhují pochvalu, je třeba ale v nastoupeném trendu pokračovat.

Příští týden nás čeká ligový Motorlet. Budeme chtít znovu střílet branky, hrát zezadu a čekat na góly bez toho, abychom alespoň zahlédli soupeřovu síť by byla fotbalová sebevražda – viz. zápas Bayern Mnichov – Viktoria Plzeň v mnichovské Allianz Aréně.

 

FC Zličín – Sokol Lipence 4:4 (3:2)

Branky: Michal Sivý 4

Sestava: Michal Šilhavý – Zbyněk Bartoška, Filip Vajdl, Martin Barák, Míša Kazimourová – Jirka Vinš, Tomáš Žídek, Martin Mattes, Kristian Komani, Dan Šída, Martin Jankovič – Michal Sivý, Honza Cháb