Potřetí v řadě jsme prohráli

Stále pokračuje jarní mizérie. Tentokrát jsme doma podlehli Aritmě 1:5 a už je na čase vše změnit. Naposledy jsme si totiž pocit vítězství vychutnali v utkání s Bohemians, od té doby je to jeden propadák za druhým. V příštím kole už konečně musíme bodovat, a to na hřišti prvního Meteoru.

Stále pokračuje jarní mizérie. Tentokrát jsme doma podlehli Aritmě 1:5 a už je na čase vše změnit. Naposledy jsme si totiž pocit vítězství vychutnali v utkání s Bohemians, od té doby je to jeden propadák za druhým. V příštím kole už konečně musíme bodovat, a to na hřišti prvního Meteoru.

Začátek utkání s Aritmou byl velmi opatrný. Ani na jedné straně se nezrodila nějaká větší šance, a tak se dlouhou dobu hrálo bez branek. Poté nás však soupeř srazil dvěma slepenými góly do kolen a prohrávali jsme 0:2. Přesto jsme se z inkasovaných branek oklepali a zanedlouho už to bylo 1:2, když se prosadil Václav Urban. Na konci prvního poločasu jsme se mohli dočkat vyrovnání, po náhodném odrazu míče se dostal do šance Štefan Kurina. Bohužel však brankáře hostí neprostřelil. Do šaten jsme odcházeli za nepříznivého stavu 1:2, přesto jsme věděli, že ještě nic není rozhodnuto. Po přestávce jsme začali soupeře přehrávat a vytvořili jsme si herní převahu, kterou jsme ovšem korunovali jen jednou gólovou příležitostí. Na rohový kop Honzy France si naskočil Martin Šparlinek, jeho hlavičku ale odvrátil na brankové čáře jeden z obránců Aritmy. Pak přišel rozhodující moment. S nakopávaným míčem si nedokázali naši stopeři poradit dost důrazně a z celé situace vznikla branka na 3:1. Od té doby na nás padla herní křeč a utkání už se dohrávalo plně pod kontrolou Aritmy. Ještě dvakrát musel lovit míč z branky Martin Krejčí, a tak utkání dospělo ke konečnému skóre 1:5. Není se co divit, v naší základní sestavě nastoupilo šest mladších dorostenců, z nichž dva jsou navíc ročník 92. To se pak těžko vyhrává, když téměř každé utkání hrajeme ve slepované sestavě. S přístupem některých jedinců k tréninkm i zápasům to ovšem jinak nejde.