Německé vavříny

V neděli 14. února kdy jiní slaví Valentýn, vyrazili Mladší žáci A bojovat o metály do Drážďan, ve spolkové republice Sasko. Uvítala nás parádní hala, která je zároveň tělocvičnou místního gymnázia ve čtvrti Cotta, rodiče se uvelebili na pohodlné tribuně a jejich ratolesti se pustili do fotbalových klání.

V neděli 14. února kdy jiní slaví Valentýn, vyrazili Mladší žáci A bojovat o metály do Drážďan, ve spolkové republice Sasko. Uvítala nás parádní hala, která je zároveň tělocvičnou místního gymnázia ve čtvrti Cotta, rodiče se uvelebili na pohodlné tribuně a jejich ratolesti se pustili do fotbalových klání.

První zápas nás čekal Dresdner SC (před Vánocemi jsme s tímto soupeřem remizovali 0:0). Zápas to byl vyrovnaný, kde si obě strany vytvořili své šance, ale proměňování bylo z naší strany špatné. DSC využil toho, že se útočníci nechali předskočit při rozehrávce od branky, DSC nás přečíslil a vstřelil branku, 0:1.

Druhý zápas nás čekal Redebeuler BC (před Vánocemi jsme remizovali 0:0). Tady jsme byli výrazně lepší a soupeře jsme tlačili, ale bohužel zakončení bylo naší Achillovou patou. Nešlo to, a tak zápas skončil 0:0, stejný výsledek, stejný průběh jak před Vánocemi.

Třetí zápas nás čekal Post SV Dresden. Tady jsme byli opět mnohem lepší, aktivnější a vytvářeli jsme si šance, jednu proměnil Šimon Horyna. Mohlo to být více, ale opět naše zakončení selhalo a tak to bylo drama do poslední vteřiny. Výhra 1:0.

Čtvrtý zápas nás čekal hostitelský TSV Rotation Dresden 2. Opět jsme byli mnohem lepší, soupeře jsme napadali a nenechali vydechnout. Jedinou naší branku vstřelil Honza Šilhán. Opět to bylo díky naší slabé koncovce napínavé až do konce. Výhra 1:0.

Pátý zápas nás čekal TSV Rotation Dresden 1. To byl smolný zápas. Ujali jsme se vedení brankou Honzy Šilhána a byli o trochu lepší, ale to zakončení… Domácí pak využili špatné rozehry Matějky a vyrovnali na 1:1. V závěru jsme nahromadili chyby (Houďas se nevrátil se svým obráncem, Robin to hasil vystoupením od svého hráče, obránce míč prostrčil a volný útočník otočil zápas na 1:2.

Šestý zápas nás čekal SG Rotation Leipzig. Pokud chtěli kluci zabojovat o medaili museli vyhrát. Na soupeře jsme vlétli a tlačili ho a Dominik Houdek se konečně prosadil 1:0. Tlak jsme měli, ale šance jsme nedali. A tak udeřilo Lipsko, po našem nedůrazu se prosadili a bylo to 1:1. Kluci už ani nedoufali, ale minutu před koncem se po bleskové kombinaci, kdy jsme se na 4 doteky dostali od naší branky až k soupeři se prosadil Šimon Horyna. Poslední minutu kluci ubránili stylem, že nic a nikdo neprojde. Výhra 2:1.

K tomu abychom mohli oslavovat medailové umístění a případně vědět jakou medaili, jsme potřebovali souhru pár výsledků. Post SV remizoval s TSV Rotation Dresden 0:0, to byla škoda, Post byl lepší a jeho vítězství nám mohlo pomoci. Pak znovu Post SV remizoval 0:0 s Lipskem a věděli jsme, že nás medaile nemine, už jen záleželo na tom, jaká bude. V posledním zápase se utkali oba domácí týmy TSV 1 a TSV 2, TSV 1 byl jasně lepší a tak zvítězil 4:1. Bodů jsme nasbírali stejně jako druhý TSV 1, ale rozhodl horší vzájemný zápas a zlatá medaile také nebyla daleko – 3 body na Dresdner SC.

Nakonec jsme skončili třetí a konečně v zahraničí uspěli i jako tým. Výsledek bych nijak nepřeceňoval, ani nepodceňoval. Německé týmy hrají trochu jinak, než české týmy, a každá nová zkušenost se hodí. Honza Šilhán byl zvolen nejlepším hráče turnaje.

 Všichni v Německu umějí ovládat míč opravdu, zpracování, přihrávka i kličku mají zvládnutou velmi dobře. Ne všichni to umějí v takové rychlosti, či pod tlakem prostorovým a časovým, ale umí s míčem pracovat, tím se dost odlišují od našich běžných soupeřů. I Němci mají v týmech pár bouchačů co nakopávají, když jsou v úzkých, a síla je jejich výhoda, ovšem na rozdíl od podobných typů kluků v Čechách, řeší jednoduché situace bez tlaku fotbalově, zatímco u nás to jenom někam „urvou“.

Poslední věc a tak trochu námět do našeho tréninku i poznatek pro trenéry co toto čtou. Je hra tělem, respektive klamání tělem při kličce. Tady v Čechách to málokdo dělá (jediný u koho vím, že to při kličce dělá,  jsou kluci od Zbura), trénuje či učí, ale v Německu všichni když jdou do kličky, tak první dva-tři pohyby patří nějakému způsobu klamání, naznačení nohou, pohyb ramen, pohyb hlavou. Němci nejdříve naznačí a pak teprve provedou hlavní záměr – tedy kličku. Náznakem se snaží protihráče vyvést z dobrého držení těla, z dobré pozice v prostoru a pokud se jim naznačení vydaří, tak zrychlí a jsou před soupeřem. Musím, říci, že naši kluci, kteří na to nebyli a nejsou zvyklí, tak často sedli na lep a protihráč je pohybem oklamal. Měli jsme poměrně nižší procento úspěšných soubojů (kliček) tady na turnaji, než máme obyčejně v Čechách. Tady totiž kolikrát nemusíte nic naznačit, protože proti Vám stojí soupeř, který má problémy s koordinací a obyčejný rychlý pohyb na něj stačí. Teď bylo potřeba i přidat to klamání a to nám nešlo. Sice to občas trénujeme, ale kluci to šidí. Svým způsobem to chápu, tady v Čechách to stačí, ale právě teď v Německu jsme narazili a nebyli jsme tolik úspěšní při kličce. Tady musíme přidat, z týmu to nejčastěji dělá Matěj Jiras a pak i Kakao, ale zbytek ne. Je to sice drobnost, ale každý poznatek, který pomůže k tomu být lepší se hodí.

Sestava: Matějka – Vondrák, Jiras, Marc – Horyna, Šilhán, Houdek

 

FC Zličín – Dresdner SC                                 0:1

FC Zličín – Radebeuler BC                            0:0

FC Zličín – SV Post Dresden                          1:0         Horyna

FC Zličín – TSV Rotation Dresden 2              1:0         Šilhán

FC Zličín – TSV Rotation Dresden 1            1:2         Šilhán

FC Zličín – SG Rotation Leipzig                    2:1         Houdek, Horyna

 

Nejlepší brankař:      Leander Scheer (Dresdner SC)

Nejlepší střelec:        Maxym Gandzyuk (TSV Rotation Dresden 1) 6 gólů

Nejlepší hráč:           Jan Šilhán (FC Zličín)

 

Pořadí:

  1. Dresdner SC
  2. TSV Rotation Dresden 1
  3. FC Zličín
  4. SG Rotation Leipzig
  5. Radebeuler BC
  6. SV Post Dresden
  7. TSV Rotation Dresden 2