Na domácím turnaji pro ročník 2004, jsme skončili pátí

V týdnu se odhlásilo z turnaje družstvo Podolí a tak jsme byli požádáni, abychom složili na turnaj tým, který bude fyzicky méně výrazný a skládající se z méně vytěžovaných hráčů (první podmínku šlo v pohodě splnit, ta druhá byla z říše „Mission Impossible“, protože všichni hrají a nikdo není vylučován z kolektivu, kvůli tomu, že by mu to šlo méně – Jak se má takový hráč také zlepšovat, když nehraje?). Navíc náš turnaj v Běchovicích byl zrušen, takže jsme byli rádi, že náš rytmus turnajů nebyl narušen. Naši dva spoluhráči ročníku 2004, Honza a Ellen, šli pomoci našemu druhému týmu Zličína.

V týdnu se odhlásilo z turnaje družstvo Podolí a tak jsme byli požádáni, abychom složili na turnaj tým, který bude fyzicky méně výrazný a skládající se z méně vytěžovaných hráčů (první podmínku šlo v pohodě splnit, ta druhá byla z říše „Mission Impossible“, protože všichni hrají a nikdo není vylučován z kolektivu, kvůli tomu, že by mu to šlo méně – Jak se má takový hráč také zlepšovat, když nehraje?). Navíc náš turnaj v Běchovicích byl zrušen, takže jsme byli rádi, že náš rytmus turnajů nebyl narušen. Naši dva spoluhráči ročníku 2004, Honza a Ellen, šli pomoci našemu druhému týmu Zličína.

První utkání nám do cesty postavilo Sokol Řepy. Hosté se ujali vedení, ale díky dobrému výkonu celého týmu a především průnikovým přihrávkám, na které jsme se ,shodou okolností, zaměřili v pátek na tréninku, jsme soupeře dokázali přečíslovat a dostávat se do zakončení jsme nakonec zvítězili 6:2.

 

Druhé utkání jsme poměřili síly s Admirou. Hosté se dostali vedení, ale dokázali jsme vyrovnat. Pak se však naplno projevila síla Admiry, která nakonec celý turnaj vyhrála, a prohráli jsme 6:1.

 

Další utkání jsme hráli s Louny, hosté se dostali do vedení, ale srovnali jsme. 30 vteřin před koncem však vyrovnané utkání hosté rozhodli parádní ranou do šibenice, na kterou byl Šimon prostě krátký.

 

Přední Kopanina byla naším čtvrtým soupeřem. Po velkým chybách v rozehře jsme třikrát inkasovali a utkání skončilo 3:0.

 

Dalším soupeřem, který na turnaj dorazil z největší dálky, byl Pěnčín-Turnov. Hosté se dostali do vedení, ale díky výbornému pressinku se nám ho podařilo zatlačit a nakonec i „vstřelit“ branku (byl to vlastní gól). V závěru nás několikrát podržel Šimon Horyna v brance.

 

Šesté utkání jsme se střetli s druhým týmem Zličína. Prvních 8 minut, jsme byli horším týmem, mladší byli vybláznění a hráli bojovný fotbal plný běhání. Gól nám vstřelil Honza Šilhán a měl na noze také další 2 branky, ale tomu neskutečnými zákroky v brance zabránil Šimon Horyna. Pak mladší však fyzicky odpadli, není divu takové tempo by nikdo nevydržel, začali jsme se dostávat do hry, kontrolovali jsme míč a začali i kontrolovat tempo hry, mladší, kteří byli „vyšťavení“ z úvodních 8 minut přestali stíhat dostupovat. První branku vstřelil Dan Posukan po krásném sólu přes celé hřiště, kdy povedenými kličkami obešel tři protihráče, pak sám mohl znovu skórovat, ale jeho další únik skončil na tyči. Tři minuty před koncem po krásné kolmé přihrávce Matěje Veverky otočil skóre Dominik Houdek.

 

Závěrečné utkání nám přichystalo Junior. V zápase kde se skóre přelévalo z jedné strany na druhou to nakonec skončilo asi spravedlivou remízou 3:3, nutno podotknout, že nás opět asi třemi až zázračnými zákroky zachránil Šimon Horyna.

 

Turnaj splnil účel, všichni si zahráli více než dost – jeden zápas trval 15 minut a při točení dvou čtyřek, si každý odehrál 52 minut, což je plná minutáž normálního zápasu bez střídání. Fyzicky jsme to bezproblémově zvládli, protože kluci si už dokáží správně rozvrhnout síly a dokáží si hodně pomoci „ekonomickým“ pojetím hry, kdy z minima se dá vytěžit maximum. Tomuto pomáhá i to co trénujeme od ledna, tudíž dodržování jistého rozestavení, kdy hráči hru „zhušťují“ a nemusí se po ztrátě míče vracet zbytečně daleko, kvůli mezerám, které při normální neřízené hře vznikají. Ondra Matějovský si pocvičil hru nohou v poli a Šimon Horyna dostal příležitost ukázat co v něm vězí. Úvodní utkání mu to moc nešlo a bylo z toho hodně laciných branek. Poslední 3 utkání se však rozchytal k fantastickému výkonu, až se dostal do úvah o tom, že by mohl být zvolen nejlepším brankařem, kvůli věkové restrikci, však byly tyto myšlenky „pasé“. Lepší umístění by mohlo být pokud bychom měli nějakého „rozdílového hráče“, který ostatní naše hráče, kteří jsou také šikovní, ale nemají v sobě onen „X faktor“, strhne k výkonu, který znamená vítězství. To jsme sice měli, ale špatně alokované (Ondra v poli, Šimon v brance).

 

Sestava: Horyna - Veverka, Korynta "K", Flieger, Houdek - Matějovský, Posukan, Pressler, Loskov

 

Nejlepším brankařem turnaje byl zvolen Matěj Škoda z Junioru.

 

Nejlepším střelcem turnaje se stal s 14 brankami Lukáš Kočka z Loun.

 

A nejlepší hráčkou turnaje byla zvolena Aneta Rybínová z Admiry.

 

Naše zápasy:

Zličín – Sokol Řepy 6:2 Góly: 3x Houdek, 2x Flieger, Loskov

Zličín – Admira 1:6 Gól: Loskov

Zličín – Louny 1:2 Gól: Flieger

Zličín – Přední Kopanina 0:3

Zličín – Pěnčín Turnov 1:1

Zličín – Zličín mladší 2:1 Góly: Posukan, Houdek

Zličín – Junior 3:3 Góly: Veverka, 2x Houdek

 

Zápasy mladších:

Zličín – Přední Kopanina 3:3

Zličín – Louny 1:5

Zličín – Admira 2:10

Zličín – Zličín starší 1:2

Zličín – Junior 4:6

Zličín – Pěnčín Turnov 0:5

Zličín – Sokol Řepy 5:3

 

Pořadí

Klub

Skóre

Body

1

Admira Praha

45:6

21

2

FK Pěnčín-Turnov

23:9

16

3

FK Louny

25:12

13

4

FC Přední Kopanina

15:23

10

5

Zličín II

14:18

8

6

Junior Praha

20:30

7

7

Zličín I

16:34

4

8

Sokol Řepy

9:35

1

 

Aleš Rosendorf