Béčko doma s Miškovicemi jen remizovalo

Z vytrvalé převahy vytěžila zličínská rezerva kvůli nemohoucnosti v zakončení pouze bod.

Z vytrvalé převahy vytěžila zličínská rezerva kvůli nemohoucnosti v zakončení pouze bod.

Nedělní odpoledne patří na Zličíně každý druhý týden tradičně kopané a nejinak tomu bylo o tomto víkendu, kdy do zličínské arény přijeli hosté z Miškovic. Utkání nakonec nechybělo skoro nic – emoce, góly, červené karty ani bouřlivá divácká kulisa.

Průběh zápasu výrazně ovlivnil již samotný úvod utkání, kdy si Zbožínek po jednom z verdiktů hlavního arbitra pustil pusu na špacír a sudí jej bez milosti vyloučil. To byla pro domácí studená sprcha, které se Miškovice pokusily okamžitě využít. Své nejlepší momenty tak vtěsnaly do rozmezí mezi zhruba 10. a 20. minutou zápasu. První varování přišlo záhy po vyloučení, když ofsajdová past domácích sklapla naprázdno a hosté se ve dvou řítili na brankáře Schopfa. Situaci naštěstí zachránil vracející se Šindelář, který zblokoval střelu jinak mířící do prázdné brány. Nedlouho poté už se ale Miškovice po centru a zakončení z bezprostřední blízkosti ujaly vedení – 0:1.

Po hříchu to s výjimkou dvou střel, které končily někde na půli cesty mezi bránou a rohovým praporkem, bylo v podstatě vše, co v zápase předvedly. Zličín, ač hrající v deseti lidech, se po inkasovaném gólu probral a i v deseti lidech začal udávat tempo zápasu. To hosté se okamžitě po gólu stáhli a s výjimkou dvou šikovných středních záložníku (hráči s čísly 6 a 7) v podstatě jen tahali čas. V této disciplíně hrál prim strážce jejich svatyně, který se během celého zápasu snad pětkrát poroučel s hlasitým křikem k zemi. Tyto ochotnické výstupy působily na domácí diváky jako červený hadr na býka. Nejnázorněji pak tentýž hráč dokumentoval přístup Miškovic k zápasu chvíi před koncem, kdy si za vápnem postavil míč k rozehrávce, následně otálel s rozehráním tak, že mu  rozhodčí udělal žlutou kartu, aby pak zmíněný hráč všemu nasadil korunu tím, že od míče odešel a nechal rozehrát svého spoluhráče z obrany.

Ale nepředbíhejme. První půle po úvodním gólu odehrávala na polovině Miškovic, avšak dlouhou dobu se Zličínu nedařilo najít na své soupeře účinný recept. K vidění tak bylo větší množství rohů a také pár střel ze střední vzdálenosti, z nichž však jen ta Francova měla téměř gólové parametry. Dalším klíčovým momentem pro průběh nedělního klání byl konec první půle. Jeden z miškovických obránců neudržel po souboji u lajny nervy na uzdě, oplácel a svojí nedisciplinovaností tak vyrovnal počty hráčů na hřišti.

V jakém duchu bude probíhat druhá pětačtyřicetiminutovka, naznačil Zličín hned po nástupu na plac – Rajský utekl po pravém křídle a jeho střela se od tyče odrazila zpět do hřiště. Tímto momentem domácí záložník odstartoval festival zahozených šancí. V další dobré příležitosti se octl Zelený, kterému právě Dominik Rajský naservíroval míč do výhodné palebné pozice. Balón nicméně skončil někde na cestě k obchodnímu domu Tesco.

Po sérii rohů vyslali domácí směrem k bráně Miškovic též několik pokusů z dálky (Konečný, Mané Junior, Zelený). Nebezpečně vypadal především pokus Konečného, jiné žíně jen rozčísly větve stromů rostoucích u přilehlých polí. Hostující brankář zůstával nicméně pozorný. Zato jeho kolegové z obrany pod tlakem ztráceli jistotu, což se příliš nezměnilo ani po vystřídání. V době největšího domácího náporu prošel Rajský obranou protivníka až prakticky na malé vápno, aby pak za situace , kdy se stačilo zeptat brankáře, „kam to chce“, poslal míč přes bránu. Když už se zdálo, že Miškovice své obranářské manévry dotáhnou k vítěznému konci, vystřelil kousek za vápnem Zelený a jeho nepříliš podařený pokus usměrnil skluzem do brány Valoušek – 1:1. Domácí okamžitě vzali míč ze sítě a hnali se za vítězstvím. To nakonec bylo velmi blízko – hned vzápětí jeden ze zličínských chytře podržel míč na středu hřiště a pak poslal krásnou přihrávkou do samostatného nájezdu Zeleného. Tomu ale v nedělním odpoledni zvlhnul střelný prach a jeho zakončení miškovický brankář lapil. Nedlouho poté sudí zápas ukončil.

Po závěrečném hvizdu ještě chvíli plály emoce, když si hostující hráči s domácími diváky vysvětlovali vzájemné postoje slovy, která ve slovníku spisovné češtiny budete hledat jen s obtížemi. Mimořádně aktivní byl za hosty především hráč, jež byl v utkání samotném vyloučen – energii v důsledku vyloučení ušetřenou tak spotřeboval v navazujícím utkání „debatním“. Horké hlavy nakonec vychladly na obou stranách a všichni zúčastnění se s vědomím, že utkání skončilo remízou 1:1, rozešli ke svým domovům.