Říká se, že první krůčky bývají nejtěžší, a tak doufám, že tento „první jarní“ mezi ně patřil, protože jsme ho zvládli vítězně, i když to nakonec mohlo být s mnohem klidnější koncovkou. Na druhou stranu klukům v tomto věku jistě neuškodí trocha poctivé dřiny až do závěrečného hvizdu, kdy musí odolávat tlaku soupeře i své nervozity.
rn Pojďme ale popořádku, protože už samotná příprava na utkání nebyla ideální, středeční porážka v generálce, řada absencí na tréninku. Neděle byla den s velkým D, první jarní mistrák v soutěži s o rok staršími soupeři a snaha udržet se v první polovině tabulky. Povedlo se, možná jsme i lehce díky tříbodovému zisku poskočili, to ale tak důležité není.
Přeci jen Suchdol jsme na podzim doma porazili 10:0, teď to bylo mnohem těsnější. I proto jsem zašel soupeři po utkání do šatny pogratulovat, protože ten smutek si jeho hráči rozhodně nezasloužili, jejich výkon byl o mnoho lepší, než když jsem je viděl naposledy. rn Za to my se potácíme ve zmaru neproměňování ani těch nejvyloženějších šancí.
Nemá smysl jmenovat, protože bych u každého jména měl alespoň jednu čárku se zahozenou tutovkou. A tak si říkám, ještěže se vrátila forma Adamu Derosovi. V pravý čas, dodal bych. Jeho tři pohotové branky nakonec rozhodli o naší výhře. Za to si zaslouží pochvalu, byl to zkrátka hráč zápasu. rn Pochvalu si ale zaslouží i ostatní, po vítězném zápase by se mělo…