Klub dostává jméno, barvy i první zázemí
Čtrnáct místních občanů zakládá SK Sparta Zličín a dává fotbalu ve Zličíně pevný začátek.
První hřiště vzniká na poli rodiny Čižinských. Kabiny tehdy neexistují, roli šaten přebírá hostinec U Ouřadů, kterému se říkalo „mušárna“.
Prvním předsedou se stává Karel Havlíček a klub si vybírá modrou a bílou jako své barvy.
- Založení
- Čižinských pole
- Mušárna
Ze Sparty na prosté SK Zličín
Už rok po založení se klub přejmenovává na SK Zličín.
Změna názvu potvrzuje, že se klub chce opřít hlavně o vlastní obec a vlastní identitu. Jde o malou, ale symbolicky důležitou úpravu prvních let.
Stěhování na nové hřiště
Klub se přesouvá do míst, kterým se ve Zličíně říkalo Ve višňovce.
Nové hřiště znamená víc než jen změnu adresy. Pro mladý klub je to známka toho, že fotbal ve vsi zapouští kořeny a hledá trvalejší domov.
Každodenní klubová práce
Klub hraje nejnižší soutěž a funguje hlavně díky místním lidem.
Pro tento rok nemáme v kronice samostatný milník. Jisté ale je, že celé první desetiletí stálo na dobrovolné práci, improvizovaném zázemí a pravidelném klubovém životě okolo hřiště.
Klub drží pospolu
Zličínský fotbal zůstává obecní záležitostí, ne jen sportovním spolkem.
Kronika tento čas popisuje spíš jako období společné výdrže než jednotlivých triumfů. Hřiště se postupně stává místem, kde se schází celá vesnice.
Pomoc zvenčí i ze zákulisí
Klubu hráčsky pomáhají kontakty s košířskými fotbalisty a organizačně lidé, kteří pracují téměř neviditelně.
V tomto období přicházejí například Josef Kubíček a František Klouda. Významnou službu klubu zároveň odvádí sekretář Josef Hampejs.
Pozemek pro vlastní hřiště
Klub získává nový pozemek a poprvé se přibližuje představě skutečně vlastního areálu.
Pozemky pronajímá libocký sedlák Prchal za 1200 korun ročně. Jde o zásadní krok pro stabilitu klubu i jeho další růst.
1936
Kontext období 1935–1936
Obec staví hřiště společně
Na nové hrací ploše o rozměru 70 × 105 metrů pracují staří i mladí.
Kronika neodděluje přesně jednotlivé stavební fáze. Zdůrazňuje ale něco jiného: nové hřiště nebylo jen klubovou investicí, ale společným dílem zličínských občanů.
Krize téměř znamená konec
Hospodářská krize doléhá i na Zličín a klub se ocitá před zánikem.
Právě v této chvíli se ukazuje síla místní soudržnosti. Lidé se kolem klubu semknou a pomohou mu přežít nejtěžší období prvního desetiletí.
Ve stejném roce se navíc poprvé do soutěží zapojuje i zličínský dorost. Vedle krize se tak objevuje i důležitý signál budoucnosti.
Klub stojí dál
Na konci dekády už je zřejmé, že zličínský fotbal přežil své první těžké roky.
Tato část příběhu je spíš shrnutím celého období než jedním doloženým milníkem. Klub zůstává v nejnižší soutěži, ale má pevnější zázemí, vlastní hřiště v běhu a hlavně obec za zády.
- Konec dekády
- Kontext období