PŘÍŠTÍ ZÁPAS
FC Zličín VS
FORMA
POSLEDNÍ: —
FC Zličín Logo FC ZLIČÍN

Klubová kronika

FC Zličín / 1929–1938

První desetiletí klubu

1929–1938

Od hostince U Ouřadů přes pole Čižinských až po vlastní hřiště. První dekáda FC Zličín je příběhem obce, která si klub postavila sama.

Založení
1929
První předseda
Karel Havlíček
Klubové barvy
Modrá a bílá
Nové hřiště
70 × 105 m

Shrnutí dekády

Dekáda, ve které se klub narodil

Roky 1929 až 1938 přinesly všechno podstatné: vznik klubu, první funkcionáře, klubové barvy, stěhování na nové hřiště i těžkou zkoušku hospodářské krize. Zličínský fotbal tehdy neměl velké zázemí, ale měl něco důležitějšího: lidi, kteří jej drželi při životě.

Milníky

Okamžiky, které první dekádu definovaly

1929

Vznik SK Sparta Zličín

Klub zakládá čtrnáct místních občanů. Fotbal ve Zličíně dostává oficiální podobu a vlastní vedení.

1931

Stěhování do Ve višňovce

Po prvních začátcích na poli Čižinských se klub přesouvá na nové hřiště v místech zvaných Ve višňovce.

1935

Pozemek pro vlastní hřiště

Klub získává nový pozemek a otevírá si cestu k vlastnímu zázemí i důstojnější budoucnosti.

1937

Krize i první dorost

Jedna z nejtěžších sezon téměř znamená konec klubu. Zároveň se ale poprvé do soutěží zapojuje dorost.

Rok za rokem

Vertikální časová osa 1929–1938

1929

Rok v kronice

Klub dostává jméno, barvy i první zázemí

Čtrnáct místních občanů zakládá SK Sparta Zličín a dává fotbalu ve Zličíně pevný začátek.

První hřiště vzniká na poli rodiny Čižinských. Kabiny tehdy neexistují, roli šaten přebírá hostinec U Ouřadů, kterému se říkalo „mušárna“.

Prvním předsedou se stává Karel Havlíček a klub si vybírá modrou a bílou jako své barvy.

  • Založení
  • Čižinských pole
  • Mušárna

1930

Rok v kronice

Ze Sparty na prosté SK Zličín

Už rok po založení se klub přejmenovává na SK Zličín.

Změna názvu potvrzuje, že se klub chce opřít hlavně o vlastní obec a vlastní identitu. Jde o malou, ale symbolicky důležitou úpravu prvních let.

  • Přejmenování

1931

Rok v kronice

Stěhování na nové hřiště

Klub se přesouvá do míst, kterým se ve Zličíně říkalo Ve višňovce.

Nové hřiště znamená víc než jen změnu adresy. Pro mladý klub je to známka toho, že fotbal ve vsi zapouští kořeny a hledá trvalejší domov.

  • Ve višňovce
  • Nové hřiště

1932

Kontext období

Každodenní klubová práce

Klub hraje nejnižší soutěž a funguje hlavně díky místním lidem.

Pro tento rok nemáme v kronice samostatný milník. Jisté ale je, že celé první desetiletí stálo na dobrovolné práci, improvizovaném zázemí a pravidelném klubovém životě okolo hřiště.

  • Kontext období

1933

Kontext období

Klub drží pospolu

Zličínský fotbal zůstává obecní záležitostí, ne jen sportovním spolkem.

Kronika tento čas popisuje spíš jako období společné výdrže než jednotlivých triumfů. Hřiště se postupně stává místem, kde se schází celá vesnice.

  • Komunita
  • Kontext období

1934

Kontext období

Pomoc zvenčí i ze zákulisí

Klubu hráčsky pomáhají kontakty s košířskými fotbalisty a organizačně lidé, kteří pracují téměř neviditelně.

V tomto období přicházejí například Josef Kubíček a František Klouda. Významnou službu klubu zároveň odvádí sekretář Josef Hampejs.

  • Košíře
  • Josef Hampejs

1935

Rok v kronice

Pozemek pro vlastní hřiště

Klub získává nový pozemek a poprvé se přibližuje představě skutečně vlastního areálu.

Pozemky pronajímá libocký sedlák Prchal za 1200 korun ročně. Jde o zásadní krok pro stabilitu klubu i jeho další růst.

  • Vlastní hřiště
  • Pozemek

1936

Kontext období 1935–1936

Obec staví hřiště společně

Na nové hrací ploše o rozměru 70 × 105 metrů pracují staří i mladí.

Kronika neodděluje přesně jednotlivé stavební fáze. Zdůrazňuje ale něco jiného: nové hřiště nebylo jen klubovou investicí, ale společným dílem zličínských občanů.

  • 70 × 105 m
  • Společná práce

1937

Rok v kronice

Krize téměř znamená konec

Hospodářská krize doléhá i na Zličín a klub se ocitá před zánikem.

Právě v této chvíli se ukazuje síla místní soudržnosti. Lidé se kolem klubu semknou a pomohou mu přežít nejtěžší období prvního desetiletí.

Ve stejném roce se navíc poprvé do soutěží zapojuje i zličínský dorost. Vedle krize se tak objevuje i důležitý signál budoucnosti.

  • Krize
  • Dorost

1938

Závěr období

Klub stojí dál

Na konci dekády už je zřejmé, že zličínský fotbal přežil své první těžké roky.

Tato část příběhu je spíš shrnutím celého období než jedním doloženým milníkem. Klub zůstává v nejnižší soutěži, ale má pevnější zázemí, vlastní hřiště v běhu a hlavně obec za zády.

  • Konec dekády
  • Kontext období

Lidé, rodiny, místa

Co bylo za výsledky vidět méně, ale znamenalo stejně mnoho

Lidé

Tváře prvních let

Prvním předsedou klubu byl Karel Havlíček. Po organizační stránce pomáhal také Josef Hampejs, který vykonával funkci sekretáře za symbolických 10 Kč měsíčně.

Rodiny

Když klub držela obec

V nejtěžších časech stály při klubu zejména rody Starostů, Zderadičků a Rážových. Právě díky nim a dalším místním klub nezmizel.

Místa

Pole, hostinec a Ve višňovce

První kapitoly klubové historie se psaly na poli Čižinských, v hostinci U Ouřadů a později na hřišti Ve višňovce. Každé z těchto míst patří do klubové paměti.

Zakladatelé

Čtrnáct jmen u zrodu klubu

Další kapitoly

Pokračování klubové historie