Čekal nás těžký soupeř, který na podzim nám nadělil 8 branek. Od úvodního hvizdu byl soupeř aktivnější a více na míči. My jsme kontrovali cílenými míči za obranu do náběhů a důrazné hry ve středu hřiště a rychlým přechodem k zakončení. V 13. minutě se po výborně Kolevem zahrané standartce prosadil na zadní tyči Martin Kašný. Zahrozili jsme několika střelami zpoza vápna a i pár závary ve vápně.
Domácí to zkoušeli také z dálky a byli velmi nebezpeční při rohových kopech, kde se několikrát prosadili k zakončení. S Kristianem v zádech však víme, že když soupeři dovolíme zakončení za vápnem, tak ta šance, že ho prostřelí je mnohem nižší, než když by se soupeř dostával k zakončení ve vápně. rn Druhý poločas jsme chtěli hrát stejně jako první.
Soupeř však také přidal a zdvojoval až ztrojoval Rosťu, který jim tam první poločas dělal solidní průvan v obraně. Bohužel přes 3 protihráče se už Rosťa prosadit nedokázal a ostatní svým slabým pohybem, nedůrazem až nechutí hrát naplno, nevyužili více prostoru, který jim Rosťa vytvářel, když vázal na sebe 3 protihráče.
Soupeř pak vyrovnal z penalty, která byla a pak otočil vývoj utkání, když jsme vytvořili řetězec chyb a nedůrazu v ose Svoboda - Kvasnička - Lukeš - Olí a soupeř byl ve vápně důraznější. Ještě jsme si vytvořili 2-3 slibné pozice, ale chyběla nám muška. rn Prohráli jsme těsně, ale dá se říci, že zaslouženě, někteří kluci…