V neděli jsme zajížděli na hřiště Vyšehradu , který je ostřílen i z ligových scén. Po klukách jsem chtěl hlavně aby nebyli nervózní a zahráli si svou hru . To že soupeř už řečma narážel na naše kluky jsem uklidnil a jen jsem podotkl že se vše uvidí na hřišti. To jsme ještě nevěděli co to bude za nádherný zápas. Soupeř do nás vlítl hned od začátku a jen těžko jsme zastavovali jejich útoky.
Soupeř byl houževnatější a rychlejší což prokázal v 8 minutě kdy utekl jejich hráč po levé lajně a centr do vápna se odrazil k nikým nehlídanému hráči na penaltě který se nemýlil a soupeř vedl 1:0. Nápor Vyšehradu pokračoval a my jsme se jen horko těžko dostávali před branku soupeře. Pak začal také úřadovat pan rozhodčí kdy ž za každé menší povídání začal rozdávat žluté karty.
My jsme v prvním poločase nasbírali tři . Soupeř ale ovládal hru a i štestíčko stálo na naší straně při netrefování naší branky. Tolik štestí už jsme ale neměli ve 21 minutě kdy dal soupeř hodně pomalý centr do vápna a z hlavičkového souboje vypadl opět k volnému hráči tentokrát na malém vápně a ten hlavou přehodil našeho gólmana 2:0. Za tohoto stavu jsme šli do kabin po první půli.
V kabině jsem nabádal kluky aby zapomněli na výsledek , kolik to je a začneme jako za stavu 0:0. Vystřídali jsme Mutinského který se tam trochu trápil a i díky svému zranění třísla. Místo něho šel ofenzivně ladění Jíra a tím jsem chtěl…