Začněme hned v osmé minutě, kdy si domácí Tesař chytře v pravou chvíli odstrčil ve výskoku Hášu a zcela volný hlavou poslal míč do tyče, od níž se míč odrazil do hlavy brankáře Shopfa a následně do naší sítě. 1:0 pro Domažlice. rn O odpověď se naši hráči snažili vehementně následujících deset minut. Jenže rychlé křídelní akce i kombinace středem hřiště končili píšťalkou rozhodčího Vlasjuka.
Zda se však v některých případech jednalo o faul, ruku nebo snad ofsajd, nám hlavní arbitr mnohdy nebyl schopen vysvětlit. Jen zkrátka pískl a bylo po šanci. rn Když už jsme se přeci jen dostali k pokutovému území domácích, pořádně to před jejich brankou hořelo. Příkladem může být krásná střela Háši, kterou dorážel z houštin těl vybíhající Merta. Podle pomezního rozhodčího ale z ofsajdu.
rn Za další minutu Merta vracel přetažený centr pod sebe. Redžič si pohodlně míč uvnitř pokutového území zpracoval, kličkou obehrál brankáře i následně obránce na brankové čáře a míč zasunul do sítě. Tady se nedalo skutečně pískat nic a bylo vyrovnáno 1:1. rn Jak moc jsme tím však zkazili domácím režii zápasu, se ukázalo hned vzápětí.
Jakési promluvení našeho obránce Šatného, který stál na hranici vápna (hra se odehrávala na polovině hřiště), znamenalo pro něj žlutou kartu a pro domácí trestný kop z 16. metrů. Z něj naštěstí neudeřilo, stejně jako z následných devíti rohů a dvanácti standardních situací…