rn Jste zpátky, ale pokuste se shrnout, jaké zdravotní lapálie vás v průběhu let vlastně trápily. Nešlo o jedno zranění... Nejdřív jsem měl problémy se zády, pak to byl pro změnu kotník. Ale to nebyly žádné velké věci, říkal jsem si, že to prostě překonám, dám se dohromady a pojede se dál. Jenže tak jednoduché to asi nebylo a pauza se protáhla. Proč?
Poranil jsem si koleno a musel na operaci menisku, tam ale lékaři odhalili i natržený vaz. Tak jsem to všechno vyléčil a začal hrát. Jenže hned při prvním utkání jsem si v tom samém koleně přetrhl vaz a musel na druhou operaci. Tady už byla ta pauza pořádně dlouhá a musím přiznat, že už jsem si nebyl úplně jistý, zda se do fotbalu ještě někdy vrátím. Byla přede mnou hodně dlouhá rekonvalescence.
Ale nakonec to vyšlo, kdy se všechno zlomilo k lepšímu? Na podzim jsem začal běhat a všechno bylo v pohodě. Tak jsem si říkal, že bych mohl pokračovat a hrát třeba ze srandy za béčko. Nakonec jsme se o všem pobavili s panem Jarolímkem a dohodli jsme se, že to zkusím i za áčko. Teď v přípravě jsem už naskočil do zápasů, ale sám cítím, že to ještě zdaleka není stoprocentní.
Nehrát několik let, to je pro fotbalistu hodně bolestné. Zvlášť, když vám se tak dařilo. Stačí se podívat na staré titulky typu: Zličínský Merta režíroval debakl Radotína, Zličín na hřišti Újezda nezaváhal, vítězství mu zajistil Merta, Zličínský Merta vtrhl do elitní…