Zapomeňte na neproměněnou šanci, pokaženou akci mizernou nahrávkou nebo snad inkasovaný gól po lajdácké chybě. To je fotbal, zvlášť v žákovské kategorii stále postavený na chybách jednoho z týmů. Sledovat ale kluky, jak i přes všechny své nedostatky dávají do hry srdce, prokazují nezdolný charakter a jdou za výhrou i přes nepříznivý vývoj, to je fotbal, který mě baví a musí bavit i rodiče.
rn Když nás během čtyř dnů čekaly dva nejlepší týmy soutěže, neměli jsme co ztratit, což byla jistě výhoda, za favority jsme ani v jednom případě nebyli. O to víc ale bylo na klucích vidět, jak chtějí uspět. Srandičky z tréninků, kam občas zkrátka patří, šly stranou, bylo čas ukázat, že fotbal hrát umíme.
rn Barrandov, který na podzim ztratil body jen ve dvou případech včetně zápasu s námi, přijel na Zličín s ambicemi rychle rozhodnout, my se proto nikam netlačili a čekali na svou šanci. Ta přišla po úniku Michaela Vondráka a penaltovém zákroku hostujícího brankáře. Ten ale svůj faul napravil a penaltu chytil. rn Následovaly dva slepené góly soupeřova kapitána po rohovém kopu a kdekdo nás odepisoval.
Stačilo však pár minut druhého poločasu a vše bylo jinak. Rychlé snížení a pak opět dotáhnutí skóre z 1:3 na 2:3. Poslední dvacetiminutovka patřila nám, sílící tlak však míč do branky hostů nedotlačil, i když občas chyběl skutečně kousek. Slzy v očích některých hráčů se zdají být přehnané, ale…