Na naše hřiště k pátému utkání Zimní ligy přijel ambiciózní tým Králova Dvora. V tabulce tříbodový náskok, o fous lepší skóre a hlavně dvě čerstvá vítězství v zádech. Za to naši kluci po třech porážkách byli kdekým odepisování. Možná i samotným soupeřem, který přijel se zdravým sebevědomím a s hráči, kteří ty naše převyšovali přinejmenším o hlavu. rn Jak se ale písklo do píšťalky, začala jedna velká fotbalová párty.
Chuť, se kterou kluci na soupeře vlétli, odvaha, která jim pomohla pouštět se do na první pohled beznadějných soubojů a bojovnost, se kterou prostě nenechali míč projít za svá záda, s těmito vlastnostmi zkrátka nemohli odejít poraženi. A i kdyby se tak stalo výsledkově, nebyla by to skutečná porážka.
rn Jenže tentokrát, poučeni z minulého měření sil s podobně fyzicky vyspělejším soupeřem ze Slaného (3:5), kluci nenechali nic náhodě. Poctivé bránění z obranného bloku, neustálý pressing krajních hráčů a poctivý tlak na balón po ztrátě míče ve 2 až 3 hráčích, rozhodlo o tom, že tři body zůstaly doma, a to naprosto zaslouženě.
rn Poločasové vedení 3:0, konečné skóre ještě o dva góly hezčí, čistě konto pro precizně chytajícího Michala Dudyho, dojemná podpora skvěle fandících rodičů za "klandrem". Nedělní fotbalové dopoledne jak má být! Jestli ne trenéři, tak minimálně rodiče s hráči si podobnou euforii naprosto zasloužili. rn Vždyť se stačí podívat, jakým způsobem k…