Souboj prvního s druhým měl být vyrovnanou partií, co mám ale velkou radost, poslední čtyři vzájemné souboje s tímto soupeřem byly v naší režii, a to nejen výsledkově, ale především herně. Jako bychom tu drtivou porážku z podzimu, o které se nemluví, potřebovali. Od té doby mi přijde, že vedu jiný tým, sebevědomější, uvědomělejší a spokojenější.
rn Od té doby naše hra dostala řád, většina přihrávek má myšlenku, nakopnuté míče míří přesně do volných prostorů pro nabíhající hráče, souboje mají říz a vítěze v našem dresu, kombinace už nevázne, narážečka není sprosté slovo a střílení branek se stalo jednodušší úlohou. Vždyť jsme jich střelili 101 ve 20 mistrovských zápasech. rn Zpátky k zápasu.
Od začátku jsme byli lepším týmem, dobře kombinovali a celkem snadno se dostávali do šancí. Úvodní gól vstřelil svým prvním za starší Lafi (grafulace!!), druhý přidal Roháč a zdálo se, že to dnes bude klidný zápas, zvlášť když o chvíli později mířil sám na branku Sojkyč. Bohužel přestřelil. rn Na druhé straně hrozil jeden hráč. Ten byl jako jediný na hřišti staršího ročníku 2003 a bylo to znát.
Nejen, že byl na trávníku nejrychlejší a fyzicky nejvyspělejší, ale také nejdůraznější. Rozhodčí, starší gentleman v letech, si s ním však nedokázal poradit a bez napomenutí nechal jeho nesmyslný skluz v plné rychlosti do Majkla, který měl míč v náručí a ve druhém poločase jeho kopnutí do Kubova…