Po porážce na Újezdě nás opět doma nečekalo nic lehkého. Přivítali jsme na svém hřišti výborně hrající mužstvo Měcholup. Z minulého zápasu jsme postrádali zraněného Zahálku a Horáka a tak jsme museli opět do základní sestavy vsunout dorost. Začátek zápasu se nám ale vůbec nepovedl a soupeř ihned převzal iniciativu zápasu. Dobře kombinoval a dostával nás pod tlak. Pod jeden takový dostal soupeř našeho Skálu.
Běžela 7´minuta zápasu a Skála si jako poslední hráč pustil balón, ale běžecký souboj neustál, přišel o balón a soupeře už jen zastavil před vápnem za cenu faulu. Hosté se rozčílili, když rozhodčí ukázal Skálovi pouze žlutou kartu. Abychom byli spravedliví, tak červená karta asi přijít měla. Soupeř nás dále tlačil a my se zuby nehty bránili jejich útokům. Jeden útok jsme nezastavili a hned soupeř trestal.
Nepokryli jsme si hráče mezi stopery, kam směřoval míč. Soupeř si ho přebral a řítil se sám na Blahovce 0:1. To běžela 29´minuta. Soupeř ještě zlobil asi do 35´minuty ale své šance už neproměnil. Od té doby jsme začali vyrovnávat hru a více se dostali do zápasu. Naše šance Šindeláře, Horálka a střela Bouse neměly gólové parametry. Do kabin jsme tedy odcházeli s jednobrankovým mankem.
Říkali jsme si, že musíme být více na balónu a také musíme mít více nabídek do kombinace. Hned ale po poločase ve 49´minutě to byl soupeř, kdo mohl opět skórovat. Ta samá písnička na hráče…