rn Kluci pokračovali v přístupu k zápasu z předchozího dne a tak z toho nemohlo být nic jiného než znovu velká ostuda.
Málo snahy, opakování stejných chyb (i když je při zápase na tu věc upozorním, tak za stejně stejnou chybu udělají a mnohdy to zvládnou do 10 vteřin od upozornění, abychom si rozumněli za chybu nepovažuji, že někdo nedokáže druhého obejít kličkou, nebo protihráče přesprintovat – mám nějakou soudnost a znám technické či fyzické možnosti kluků, ale když je upozorním na volného hráče a oni se vykašlou na jeho bránění a ten kluk nám za 5 vteřin dá gól, tak je to k zbláznění a sám sebe se ptám, jestli mám tohle zapotřebí).
Kluci nedokázali vstřelit gól, přestože měli šancí dost, základ je trefit branku. Denis Matějka v brance pokračoval v nastoleném trendu ze soboty a opět týmu nepomohl, ba dokonce mu přidával pověstné hřebíky do rakve. Za snahu mohu ocenit trochu Šimona, Robina a Johana.
rn Samostatnou kapitolou je chování kluků, když jsem v šatně já, nebo na dohled kluků kolem hřiště, tak to jde, ale jen co odejdu, se z těch neviňátek stávají hulváti a někteří lotři největšího ražení (a to si myslím, že jsem teď zvolil terminologii velice mírnou). Jsem trenér – ne bachař. Kluci dělají vizitku sami sobě, ale i svým rodičům.