Hlavičkování může být opravdu problém ve vývoji, pokud je necitlivé vedení dětí a mládeže. Při úderech se vyplavují látky, které dlouhodobě mohou zapříčinit různé typy demencí (Alzheimer, Parkinson…). Fotbalová asociace ČR má tuto věc v současné metodice vcelku ošetřenou, ale bude se ještě upravovat a zvýrazňovat.
V každém případě je v metodice nutné tlačit ještě více na kvalitu hry s míčem u nohy, nikoliv nakopávané balony do soubojů na náhodu před branku. Pokud jde o nácvik, zejména v kategoriích přípravek a mladších žáků, bude FAČR v metodice doplňovat, aby se k nácviku používaly měkké molitanové míče.
A v tréninku, pokud třeba u starších žáků již bude nácvik centrů a zakončování hlavou, tak aby míče byly podhuštěné a nikoliv přefouknuté. Na dětech, za současných podmínek kvality míčů, nebylo zatím nic testováno. Zásadní testy proběhly na dospělých, kdy zkusili 11 fotbalistů, kteří hlavičkovali čtyřicetkrát za 20 minut míče nastřelované dělem rychlostí 70km/h.
Největší škody na neuronech mohou být, kdy hlava dělá pohyb do strany a hlavičkuje jakoby spánkovou kostí. Nejde ovšem o úder míče samotný, ale o to, že mozek naráží uvnitř hlavy na spánkovou kost, kdy vzniká trauma. Míč tomu pomáhá, ale zde je to podobné při jakémkoliv úderu, (otřesu, prudkém zastavení), takže nácvik hlaviček je podstatný čelem. Opakované hlavičkování s míčem nad sebou (dribling) je víceméně k…