Do zápasu jsme vstoupili velice aktivně a hra se přelévala od vápna k vápnu. Ve 14. minutě přišlo zaváhání naší defenzivy a se štěstím jsme odvrátili na roh, který domácí po ,,závaru“ v našem brankovišti využil a ujal se vedení. Obdržená branka nás nezlomila a naopak, byli jsme to my, kdo si vytvářel náznaky šancí, ale v koncovce jsme stále ,, zoufalí“.
Z jednoho našeho útoku se pěkně uvolnil Dan Šída, ale ,,vyslal prdlavku“, která ač se zdálo, že do branky nedoletí , skončila k našemu překvapení po zaváhání domácího brankáře v brance a bylo srovnáno. Tímto výsledkem skončil i první poločas. O přestávce jsem kluky musel pochválit, protože se snažili hrát to, co po nich chci.
Pevně jsem věřil, že v tomto rytmu budeme pokračovat i v druhém poločase , ale opak byl pravdou…. rn Od začátku druhé půle jsme byli u všeho pozdě, nějaká kombinace o kterou jsme se pokoušeli v prvním poločase,chyběla – nasazení,bojovnost,pohyb- to jsem v druhé půli u našich hráčů neviděl. První varování byla přísně nařízená penalta, kterou naštěstí domácí hráč poslal vedle pravé tyče naší branky.
Bohužel ani tohle nebylo varování pro hráče a nerozhodný výsledek jsme drželi jen díky neschopnosti domácích hráčů, kteří nedokázali využít své šance. Nakonec, sedm minut před koncem po pěkně zahraném trestném kopu a následném závaru se domácí ujali zaslouženého vedení. Snažil jsem se mužstvo přeskupit se snahou…