Domácí měli tři kluky ročníku 2002 a na nich postavili celou svou hru. Dva z nich fungovali před vlastní brankou jako živé štíty a odkopávači. V útoku čekal vysoký a rychlý kapitán domácích na odkopnuté míče, jeden jeho krok vydal za dva našich hráčů. Zbytek týmu Modřan připomínal nesourodou změť, která měla za úkol pobíhat, překážet zličínským hráčům a uhýbat odkopům svých stoperů.
rn Náš tým od začátku začal diktovat tempo, držel míč, poctivě si přihrával a dostával se až před branku soupeře. Bohužel před brankou jsme byli málo důrazní, a tak jsme míč nedokázali dotlačit do svatyně domácích. A to jsme v první půli měli k dispozici asi 15 rohových kopů a spoustu závarů před brankou domácích. Domácí se podívali k naší brance celkem pětkrát v prvním poločase.
A byl to vždy domácí kapitán, který vyrazil osamocený na zteč naší branky, při prvním pokusu se zastřeloval a netrefil branku, druhý pokus mu Adam Rohovský v brance skvěle vyrazil na roh, napotřetí už to vyšlo, napočtvrté také a napopáté také. Do kabiny jsme odcházeli za stavu 3:0 pro domácí. rn V kabině jsme kluky a Ellen pochválili za to jak si přihrávají a dostávají se do příležitostí.
Opět jsme jim vyčítali jejich nedůraz před brankou soupeře a také to, že málo střílíme. A rozhodli jsme se i k nefotbalovému kroku (vzhledem k věku našich hráčů a taky toho jaký fotbal je učíme tzn. kombinační, technický a přesto důrazný…