Pohled na naši hru mi dal vzpomenout na rok 1986, kdy tehdejší Sovětský svaz (ač mám proti určitému politickému zřízení maximálně možné výhrady), předváděl na MS v Mexiku neskutečně rychlý fotbal, plný narážeček v pohybu, přesného zakončení a vysoké střelecké produktivity.
Záložní řada Jaremčuk, Jakovenko, Alejnikov , Rac a především útočníci Zavarov a Belanov hráli na tu dobu v neskutečné rychlosti a soupeř často jen přihlížel. Proto ten dnešní nadpis článku, kometou byl v našem týmu Míša Folprecht, který vstřelil neuvěřitelných dvaadvacet branek a stal se králem střelců, ostatní hráči mu zajišťovali servis a navíc také přesně stříleli!
rn V základní skupině kluci vysoko porazili všechny čtyři soupeře a postoupili do tříčlenné finálové skupiny, kde jsme se v bojích o medaile utkali nejprve s Olympií Zdice. Zápas to byl vyrovnaný, dvakrát jsme prohrávali a v závěru dokázali utkání otočit.
Všichni hráči hráli, nechci říkat na hraně svých možností, ale s obrovským zapálením a zaujetím pro hru, prostě jsme chtěli zvítězit víc než soupeř a to asi rozhodlo. rn A nadešlo skutečné finále. SKP Rakovník jsme museli porazit, remíza či prohra by znamenala stříbrné medaile. Před utkáním jsme změnili obvyklou přípravu, sedli si s hráči na hřiště a vůbec o zápasu nemluvili.