Kluci začali výborně, soupeři sebrali míč a moc mu ho nepůjčovali, přes obranné řady se dostávali pohlednými přihrávkami a kombinacemi nebo občas osobním průnikem. Soupeř měl v podstatě jedinou možnost jak zaútočit – využít dlouhého výkopu brankaře nebo naší hrubé chyby.
Na výkopy jsme byli ovšem dobře připraveni, tady se využili všechny přednosti a zkušenosti Ondry, přesně jak jsme očekával, že soupeře eliminujeme když půjdeme do vykopnutého míče, nenecháme ho skákat a díky Ondrovi, který do těchto míčů chodil, jsme míč dostávali pod kontrolu. Domácí po jednom takovém míči měli výhodu trestného kopu po faulu.
Střelu mířící pod břevno Kristian Komani vyrazil na břevno a obrana ho odvrátila do bezpečí. Přesto jsme se nevyvarovali chybek směrem dozadu, kdy jsme občas přestali hrát a jen sledovali okem diváka hru soupeře. Z velkého množství šancí (opět jsme nešli do vápna, kdybychom tam nabíhali tak soupeř dostane víc gólů) jsme vytěžili jen jeden gól.
Matěj Jiras se parádně uvolnil přes protihráče, přihrál zcela volnému Honzovi Šilhánovi, který konečně (i když jen v tento moment, pak zas působil jako divák a Šípková Růženka) pochopil, že naběhnutí do vápna je základ ke vstřelení branky, a sám před brankařem využil příležitosti a skóroval. rn rn Do druhého poločasu jsme nastoupili stejně dobře jako do toho prvního.