V úvodu nadstavbové části Zimní ligy jsme na Zličíně narazili na vedoucí tým tabulky z Kralup nad Vltavou. Znal jsem soupeřovu sílu a věděl, že držet krok s jeho „velikány“ budeme jen poctivým výkonem. Tomu předcházely i veškeré pokyny a snaha o napadání rozehrávky Kralup hned v jejím zárodku. To se dařilo a od úvodních minut jsme byli lepším týmem, a co víc potěší, fotbalovějším.
rn Můžeme se tu bavit o našich problémech s nakopávanými míči soupeřů, o náročnosti soubojů s hráči o hlavu až dvěma vyššími, to jsou momenty hry, do kterých kluci musí dorůst, a to nejen fyzicky, ale i mentálně a technicky. To přijde, nemám strach. Chci se raději podívat na to pozitivní, co nám utkání přineslo, kvalitní hru na míči. rn Jestli něco trenéra potěší, je to dodržování nastavené taktiky.
Zvlášť u takto malých fotbalistů to není samozřejmostí, nám se to ale dařilo. Aktivní hra křídelních hráčů, včasné nabourávání přihrávek soupeře, vypořádávání se s jeho nákopy i kvalitní mezihra a finální přihrávky.
Je skvělé sledovat, když vidíte, že náš brankář nemá potřebu zvedat míč, rozehraje po zemi na záložníka, ten sklepne tomu středovému nebo uteče sám po lajně a připraví hezkou finální přihrávkou šanci pro spoluhráče. rn Až doposud to zní, že hrajeme jako Barcelona, tak naivní nejsem, nebojte, ale dělá mi radost, když se o to kluci alespoň snaží a jdou fotbalovostí za výsledkem. Bohužel…