Takový zápas máme za sebou tento víkend, kdy se proti naší rezervě mladších žáků postavili hráči ze Slaného. Doposud suverénní tým ze Středočeského kraje se skóre 38:13, byl jasným favoritem utkání Zimní ligy, vždyť šestibodový rozdíl v tabulce a naše skóre 4:31, hovořilo za vše. Co se však píše na papíře, na hřišti tak vůbec být nemusí, i to byl tento případ.
rn Před zápasem jsme si s trenérským kolegou Honzou Šindelářem řekli, že od vkročení do našeho areálu půjdeme všichni společně za vítězstvím, nehledě na výkonnostní, věkový, výškový a kdejaký rozdíl. V sestavě nám citelně pomohl Matěj Jiras z "áčka", který byl tak naším jediným hráčem ročníku 2003 a nahradil pět "dovolenkářů" v naší sestavě. K němu se k pomocníkům přidali Lukáš Kúsa a Sam Chrapek ročníků 2006.
Především druhý jmenový předvedl parádní výkon, na kterém nebylo absolutně znát, že chodil do soubojů s o tři roky staršími kluky. Klobouk dolů! rn Ale k samotnému zápasu. Od prvního slova v kabině, až po poslední minuty zápasu, jsme šli společně za jediným cílem, utkání vyhrát.
Nejen trenéři, ale i kluci tomu začali věřit, a když jsme o tom díky dvěma rychle vstřeleným brankám začali přesvědčovat i rodiče, zdálo se, že se rodí největší překvapení dosavadního průběhu zličínské zimní ligy. rn Bohužel žákovský fotbal není v mnoha ohledech fyzicky vyrovnaným odvětvím, zvlášť pokud proti sobě nastupují týmy…