Se soupeřem jsme na podzim remizovali 8:8. V podzimním utkání jsme byli málo aktivní a toto jsme teď rozhoně nechtěli opakovat. rn Kluci začali utkání dobře a drželi jsme míč na kopačkách. Dařilo se nám v útočné části hry hřiště roztahovat, a tak to ztěžovat soupeři. V druhé čtvrtině jsme začali i střílet více branek a v tom byla pak potíž pro další vývoj hry v této čtvrtině.
Kluci si začali myslet, že to půjde samo a mohou polevit. Soupeř však během 5 minut dokázal otočit skóre a náhle bylo zle. rn O přestávce přišla důrazná domluva ohledně nasazení a plnění povinností (už pod taktovkou Honzy Lukeše, protože já musel na svůj zápas). rn Kluci se zvedli a zbylé dvě čtvrtiny zvládli ve správném přístupu a odměnou jim bylo vítězstí.
Na konci zápasu, podle zpráv soupeře fyzicky utahali (což je také jedním z cílů hry, kterou klukům ordinuji, nepouštět soupeře k míči a přinutit ho běhat bez něj). rn Vývoj druhé čtvrtiny pro nás musí být varování a zároveň poučením, že zápas se musí hrát ve stejném nasazení a koncentraci od první vteřiny do závěrečného hvizdu.
Výkony hráčů rozhodují nejen fotbalové dovednosti (zpracování míče, klička, přihrávka, střela, bránění) a schopnosti (vrozené dispozice a jejich rozvoj - síla, rychlost, koordinace), ale také "hra hlavou" - tedy připravenost a soustředěnost a morálně volní vlastnosti (nasazení, zarputilost, neústupnost, trpělivost…