Vítězná generálka: do sezony jdeme sebevědomí

Tenhle tým má sílu! Možná odvážné tvrzení na začátek, když před sebou máme kompletní sadu zápasů nejvyšší pražské soutěže, ale já jsem o naší síle přesvědčen. Kluci to dokázali i v generálce při vítězství v Radotíně (3:2). Teď je potřeba přenést vše z letní přípravy do mistrovských utkání.

Tenhle tým má sílu! Možná odvážné tvrzení na začátek, když před sebou máme kompletní sadu zápasů nejvyšší pražské soutěže, ale já jsem o naší síle přesvědčen. Kluci to dokázali i v generálce při vítězství v Radotíně (3:2). Teď je potřeba přenést vše z letní přípravy do mistrovských utkání.

Jako závěrečného soupeře letní přípravy jsme zvolili tým z Radotína, a to z prostého důvodu, doposud jsme ho ve vzájemných zápasech dokázali zdolat jen jednou. Jeho hra je velmi agresivní, rychlá a technická, což je přesně to, co očekávám od soupeřů v Pražském přeboru. Prověrku jsme zvládli, ale nic jednoduchého to nebylo.

Poločasové vedení 3:1 mohlo být vyšší, bohužel vyložené šance měl i soupeř, což dává velký vykřičník naší obranné hře. U kluků mi chybí stále větší důraz, zajišťování a hlavně komunikace, která jde stále především za mnou, což není dobře ani pro mé hlasivky, ani pro samotné kluky. Hru jsme měli pod kontrolou, což mě těší ze všeho nejvíce.

Po přestávce jsem měl pocit, že začal mít více ze hry soupeř, kluci se zatáhli jako by jim docházela síla. Navíc snaha o kombinační hru za každé situace nás dostávala pod tlak při zbytečných ztrátách. Naštěstí tento útlum trval jen chvíli a pár brejků nás dostalo zpátky. Hra se přelévala ze strany na stranu, šance ale přicházely hlavně z našich kopaček, což mě těší. Obrana fungovala až na pár okamžiků na výbornou, a to především díky účinnému napadání a zlepšené hře krajních obránců.

Jedna inkasovaná branka nás nepoložila a utkání jsme dotáhli do vítězného konce. Škoda, že ne s výraznějším skóre, protože příležitostí na to bylo hodně.

Když to shrnu, trápí mě před sobotním startem sezóny tři velmi obecné věci: chyby v obraně (zajišťování, komunikace, důraz), slabá koncovka (neproměňování šancí, ale je fajn, že se do nich celkem lehce dostáváme) a kvalitativní rozdíl mezi základní sestavou a náhradníky. Kluci, kteří jsou připraveni na střídání, musí vnímat svou roli v týmu, jako důležitou, zvlášť v systému, kdy střídáme hokejově. Není vůbec důležité, kdo hraje a kdo střídá, ve střehu a s chutí pomoci, musí být připraveni všichni.

Zítra nás čeká ostrý start do sezóny na trávníku Újezda nad Lesy. Musíme se prezentovat jako doposud, tedy týmově, sebevědomě a za každou cenu se snažit o kombinační hru s rychlým přechodem do útoku. Věřím, že jsou kluci perfektně připraveni, nabuzeni a že tu výjimečnou týmovou sounáležitost budou prodávat v každém utkání.