Kouzelný obrat! Ze Slivence si vezeme sladkou výhru
V sobotu ráno jsme zajížděli na půdu druhého celku tabulky, Slivence. Věděli jsme, že nás nečeká vůbec jednoduchý zápas. Těžký soupeř, zasněžené hřiště a ranní omluvenky nedávaly předzvěst ničemu dobrému. Opak se však stal pravdou.
Do utkání jsme chtěli vstoupit aktivně, hrát vysunutý blok, presovat soupeře a pokoušet se o časté zakončení, ke kterému terén přímo vybízel. Zápas začal opatrně od obou týmů. Těžký terén kombinačnímu fotbalu moc nepřál, a tak bylo k vidění hlavně spousty soubojů a nakopnutých míčů. První vyloženou šanci měli domácí, když se jejich útočník dokázal prosadit po naší levé straně, nacentroval míč po zemi před bránu, kde do prázdné brány zakončoval jeho kolega, avšak na brankové čáře celou situaci zachránil Majkl a skóre tak zůstalo nezměněno.
A tak přišel trest na druhé straně. Volný kop z pravé strany zahrál Michal tak dobře, že před brankářem míč skočil a u odraženého míče byl první Petr a pohodlně otevřel skóre utkání. Paradoxně nám tento gól spíše ublížil, než nabudil. Zatáhli jsme se zbytečně na vlastní polovinu a pustili soupeře do hry. Ten toho dokonale využil a do přestávky obrátil skóre na 3:1. Naštěstí jsme do poločasu stačili skóre zásluhou Michala zkorigovat, a tak se odcházelo do kabin za stavu 3:2.
O přestávce jsem klukům řekl, že dneska na to mají, že jim věřím, že dokáží skóre otočit a odejít jako vítězové. Ovšem to, co se na hřišti ve druhé půli odehrálo, předčilo všechna má očekávání. Do druhé půle jsme vlétli jako uragán. Na bahnitém terénu jsme předváděli rychlý kombinační fotbal plný přímočarých akcí, které jsme bohužel nebyli schopni zakončit gólem. Díky velkému nasazení a vysokému presinku se občas objevili skulinky v obraně, které ale soupeř, hlavně díky obětavosti kluků, nedokázal využít.
Většinu času hry se však hrálo na polovině Slivence. A šance přicházely a přicházely. Za zmínku stojí zejména dva samostatné úniky Tomína. Při první domácí gólman předvedl fantastický zákrok a při druhém zachránila domácí od pohromy tyč. Náš tlak narůstal a narůstal, až to přišlo. V 64. minutě dostal Andrej nádhernou českou uličku a upaloval sám na brankáře. První střelu nasměroval ještě do břevna, ale balón se k němu odrazil zpátky a on ho pohodlně doklepnul do sítě, 3:3.
To však nebylo vše. O pár minutek později se centrem z levé strany prezentoval Michal, posadil nadýchaný centr na hlavu Rádi, a ten ukázkově zavěsil do šibenice, 3:4. Kluci na hřišti i z lavičky upalovali k rohovému praporku a všichni skluzem oslavovali vstřelenou branku. Konec utkání už jsme si pohlídali a slavili tak výhru na půdě druhého Slivence.
Hned na úvod hodnocení chci říct, že jsem na kluky nesmírně hrdý. Nejen, že dokázali otočit nepříznivý stav z 1:3 na 4:3. Ale hlavně jakým způsobem to kluci dokázali. Soupeř byl opět fyzicky vyspělejší, ale na to si už kluci zvykli a nebojí se soubojů. Tohle utkání mi ukázalo, že jdeme správnou cestou. Kluci na tréninku dřou minimálně na 100 % a právě takovýto zápas je jim odměnou. Počínaje Majklem, přes skvěle pracující obranu, která se dobře zajišťovala, zálohu, která jezdila nahoru-dolů a vymýšlela krásné finální přihrávky a konče útokem, který napadal rozehrávku soupeře a střílel góly.
Tento tým, ač je mladý a výškově malý, je nesmírně velký. Panuje v něm velká pohoda, důvěra jeden v druhého a chuť vyhrávat. A když se k tomu přidá kousek fotbalového umu, nasazení a bojovnosti, tak tu máme skvěle pracující tým.
V neposlední řadě si pochvalu zaslouží i rodiče, kteří každý moment utkání nesmírně prožívají a jsou s námi, když se daří, i když se nedaří.
Důležité je neusnout na vavřínech a stále tvrdě pracovat na trénincích, protože stále je co zlepšovat.
